neděle 22. prosince 2013

Měsíc před sundáním (alespoň částečným)

Ahoj všem po dvacáté-sedmé,
v Lednu mě po roce čeká sundávání spodního patra blyštítek. Kontrolní návštěva se zdařila a vše půjde tak, jak mi na ortodoncii slíbili. Žádné odsouvání termínu se nekoná, jak mě všichni varovali. Ať se netěším, že se sundávání VŽDYCKY odsouvá od původního termínu. Spodní rovnátka jsem dostala loni v prosinci a nyní jim v Lednu budu dávat sbohem. Horní mám již o půl roku déle a ještě se sundávat jen tak nebudou. Jestli jste to dočetli až sem- od původního prvotního článku z Července 2012- jste fakt borci :D a hlavně tušíte, proč je to tak. Pro ty, co čtou jen tohle, jde o problém mléčných horních pětek. Nenarostly mi druhé zuby (oboje horní pětky) a s následkem malých pětek nahoře jsem měla spodní pětky vysunuté výš- nebyla proti nim normální pětka, ale jen miniatura. To znamená, že dolní patro jsem potřebovala pouze srovnat do řady, zatímco na horním se mi posouvají zadní zuby (šestky) na místo vytržených pětek. Posun zubů je ideálně 1mm za měsíc. Tím pádem je jasné, že horní patro bude chvíli trvat, zatímco spodní bude raz dva.

Na kontrole mi byl poupraven horní drátek (zase to bolí jak čert). Na spodní jsem dostala pro jistotu řetízek z gumiček. Naposledy. Zaplatila jsem 430,- a odcházela domů s povznášejícím pocitem, že to za to opravdu stojí. A tak se slibované stane skutečností a to je pro mě ten nejlepší dárek k vánocům :)

Přeju krásné svátky všem a ještě lepší rok '14, Vaše E_liška

pondělí 4. listopadu 2013

Vyndání miniimplantátu!

Ahoj všem po dvacáté-šesté,
tak už jsem bez jednoho šroubku. Bylo to rychlé, ačkoliv ne úplně bezbolestné. Hned na začátku návštěvy pan doktor vzal kleštičky a začal mi z otevřených úst odšroubovávat miniimplantát. Žádné injekce, žádný sprej na lokální/ povrchové umrtvení. Nic takového nečekejte. Jde se rovnou na věc. A po pravdě, nebudu tvrdit, že jsem to ani nepocítila. Pocítila jsem to od prvního tahu. Je to prapodivný pocit, když vás něco bolí uvnitř dásně. Můj jediný velký strach byl (a je to jediná nevýhoda těchto ortodontických miniimplantátů), že jsem se bála o kořeny mé trojky a čtyřky. Při zašroubování je to v podstatě o tom, že šroubek si najde cestu mezi kořeny, i kdyby do nich cestou narazil, vyhne se jim, jelikož vyhledává nejmenší odpor. Je prý tvarovaný tak, aby kořenům neublížil. A zuby jsou pevné dost. Ale při vyndávání nevím, jak to funguje. Asi dost podobně. Popravdě nemůžu říct, jak to s nimi dopadlo, jelikož tam nevidím :D

Takže zpátky k tomu prapodivnému pocitu. Cítíte tah uvnitř dásně jen prvních pár šroubovacích pohybů. Následně to pocítíte už jen při úplném vyndání šroubku ven, velice prazvláštní pocit. Bolest to asi úplně nebyla, ale zas nemůžu tvrdit, že jsem o tom ani nevěděla. Pan doktor byl upřímně překvapen, že něco cítím, jelikož obvykle si prý ani nevšimnete :D Mno, tak já si teda všímám, pane doktore...

Když bylo tohle hotovo, vypláchla jsem si jedním lokem ústa. Stačilo jen málo, krve tam asi bylo minimálně. A vrátila jsem se zpět do polohy ležmo, aby se mohlo pokračovat. Přišlo na řadu sundávání gumiček a malé úpravy drátků, spodního i horního. Dostala jsem na závěr i pozitivní zprávu. Pokud to půjde dobře, čeká mě v Lednu sundávání mé dolní řádky pozlátek. Jupíjeeej, ale zatím nepředbíhejme :)

Vaše E_liška

čtvrtek 26. září 2013

Vyndání miniimplantátu?!

Ahoj všem po dvacáté-páté,
tak jsem byla konečně na další kontrole. Přes prázdniny jsme se s doktorem míjeli- kdy já byla v ČR ordinace měla dovolenou a naopak. Vydržela jsem bez výměny téměř tři měsíce, ale průhledné gumičky na tohle nejsou dvakrát ideální. Obzvlášť, pokud člověk absolvuje nějaké ty dobrodružné cesty, kdy si na vařiči vaří polévky z pytlíku (se žlutým barvivem, pro příjemný vzhled polévek) a pije koly/ kafe, aby vydržel řídit auto, apod. ... Zkrátka už to nevypadalo moc dobře poslední tři týdny, ale nějak mi to bylo jedno, hlavně že jsem si užívala dovolené.

Návštěva byla tedy dlouhá. Nejprve mi byl poupravován ještě spodní drátek (samozřejmě po sundání gumiček). Že to ještě nějaké ty estetické zásahy lehce potřebuje (a hlavně je na to čas, horní budou pracovat ještě dlouho). A zpět zagumičkováno spodní patro s upraveným obloukem. Bylo mi pak celkem jasné, že příští tři dny bude následovat opět kašovitá strava :D Také po té, co po sundání gumiček z horního oblouku jsem opět měla poupraven drátek. A co se stalo nejdůležitějšího, na pravé straně mi bylo sundáno pérko od šroubku. Neboli pérko mezi šroubkem v dásni a kroužkem na šestce. To znamená, že příště mi bude šroubek vyšroubován. Prý rovnou v ordinaci a bez anestezie?! Prý je to bezbolestné, to ještě uvidíme... :D

Celkem mě to vyděsilo, co si budeme povídat. Zašroubování sice byla rychlá a bezbolestná zkušenost, ale také pod lokální anestezií. Tohle si radši nebudu představovat, dokud na to opravdu nedojde...

Byla jsem objednána celkem brzy, hned za měsíc, na další kontrolu a ono slavné vyndání šroubku. Zaplatila jsem dalších pár peněz za úpravy na drátcích (330,-) a vydala se opět na cestu domů s prazvláštními pocity. Máte někdo zkušenosti s vyndaváním miniimplantátů? Ráda bych slyšela nějaké uklidňující řeči :D

Vaše E_liška

středa 21. srpna 2013

Arizonky? Jako vážně?!

Ahoj všem podvacáté-čtvrté,
znáte Arizonky? Pufovaná rýže v barevném provedení. Návrat do dětství. Objevila jsem, že jí zase prodávají, před pár lety. Když jsem chodila na VŠ v prváku na přednášky, kupovala jsem si Arizonky na svačinku. Je to sladké, veselé, barevné, chutné. Můžete si tím zacpat pusu a nenápadně přežvykovat, aniž by si toho někdo všimnul, neboť arizonky nekřupou nahlas. Rozhodně to bylo víc nenápadné, než křoupat müsli tyčinku. Nebo vyndat rohlík a začít si ho mazat koupeným bramborovým salátem :D Na přednášce jsem s tím vždycky nakonec udělala trošku rozruch při pokusech o nenápadné otevření šustivého pytlíčku. Samozřejmě se po této snaze stalo to jediné, nevyhnutelné. Arizonky jsem rozsypala po celém stole případně i pod něj a za něj. Ale co už, aspoň jsem poskytla svačinku i všem kolem mě B)

A tak se jednou stalo, že jsem na ně narazila nyní v obchodě. Vypadaly nezdravě, jako by prošli nějakou změnou, která nebyla k lepšímu. Barva Arizonek má najednou prapodivný, až jedovatý ráz. Ale nedalo mi to. K večernímu filmu se hodí cokoliv na přikusování, no ne?! Arizonky s prapodivnými barevnými odstíny skončily v mém košíku, dokonce dva kousky. Všimla jsem si, jak jsou najednou všechny bonbony barvené přírodními barvivy (mají to napsané velkými písmeny na obalu). I moji oblíbení Marshmallow jsou najednou místo bílo-růžové bílo-fialoví. Tak mě napadlo- asi i arizonky začali vyrábět z lepších surovin. Ale ty barvy jsou většinou právě méně výrazné a ne naopak. Mno co už. Večer u filmu jsem zjistila, že na chuti se nic nezměnilo a tak jsem spokojeně chroupala jednu hrst za druhou. Poté jsem si rozespale vyčistila zuby a šla spát. Ráno mě ale pohled do zrcadla málem zabil. Moje milované Arizonky se mi vymstily. Na rovnátkách. Takhle zažloutlé jsem gumičky měla jen po kari. Vypadá to nechutně a do výměny opět zbývají ještě dva týdny. Přežila jsem to jednou, přežiju to znova. Ale Arizonky? Jako vážně?! To je nějaká pomsta za to, že jsem je měla ráda?! Pokud za to může to nové barvivo, tak děkuju moc výrobci... ale další šanci jim nedám, pokud budou vypadat tak nezdravě, jako zvýrazňovačky v mým penálu na základce. Tímto přidávám do seznamu zakázaných věcí (s průhlednými gumičkami na rovnátkách) ke kouření, kari, mrkvi, kole, kávě/ čaji i Arizonky... A dělám to opravdu nerada...

Vaše E_liška

sobota 20. července 2013

Výročí... a posuny zubů

Ahoj všem po dvacáté-třetí,
tak už žiju s rovnátky rok. Tedy přesně horní mám rok a spodní půl roku. Já a rovnátka slavíme rok našeho vztahu. Začíná to mezi námi asi být vážné :D Tak jsem dala svým rovnátkům k výročí nové kartáčky (tím nechci říct, že jsem prasátko a celý rok jsem neměnila kartáčky... tak to není :D... ale chtěla jsem pro ně něco speciálního v tento den B)), ale co dala rovnátka mě? Zpočátku mi spíš brala. Vzala mi kus sebevědomí, stylu a vzala mi moje mléčné pětky. Po čase jsem si začala zvykat na náš partnerský vztah a začala jsem vidět ta pozitiva. Dala mi možnost poznat, jací lidé jsou totální hlupáci a omezenci. Nebylo jich mnoho, co by se mi smáli, ale byl to pro mě jasný pokyn, že s těmi se kamarádit nemusím. Dala mi možnost taky poznat opačný druh lidí a někteří dokonce začali tvrdit, že rovnátka jsou sexy ('vrau' :D). Rovnátka mi dávají šanci do budoucna na ještě větší sebevědomí, než jaké jsem měla předtím B) Dávají mi také po roce stoprocentní jistotu, že ty nejdražší položky této procedury už mám za sebou.

Asi bych vám tedy měla ukázat nějaké srovnávací fotky. Záběry jsou z jedné strany mého úsměvu, přičemž na druhé straně to vypadá obdobně. Na druhé fotce je z kroužku na šestce patrný drátek vedoucí nahoru- to je tah, který nahoře končí očkem a drží se pérka, které je přichyceno k minišroubu. Takhle to zní složitě, ale již jsem obrázek dávala do tohohle článku o miniimplantátech (odkaz). Případně zde je rovnou ona fotka, ale upozorňuju slabší povahy, že to nevypadá hezky :D (odkaz na fotku-tu). Akorát mi už nejde pružinka přímo ke kroužku na šestce, ale je tam právě ten drátek, který způsobí to, že se za zub táhne víc v ose kořenu zubu. Vysvětlení už bylo asi dost, tak hurá na porovnávací fotku. Před a po posunu (ještě je co posouvat, ale takhle to vypadá prozatím)...

Pro teď jsem hlavně velice ráda, že mám část s nákusnou destičkou již za sebou a už mě čekají jen finální posuny zubů. Můj odhad je ještě min. půl rok našeho společného vztahu, tak snad nám to vydrží...

Vaše E_liška