teď si asi říkáte, co tady ještě dělám?! Další článek na téma rovnátek, když už je mám téměř půlroku sundané? Tak já Vám něco povím. Ta část, která následuje po sundání je stejně důležitá jako ta předchozí. Říká se jí retenční fáze a jde především o udržení stavu, který Vám rovnátka pomohla nastolit.
Pěkně na úvod bych měla říct, že se nejedná o nic tragického. Mám na horních i dolních předních zubech napevno přidělaný drátek zevnitř- není vidět. Nepřekáží ani při mluvení, napoprvé je to zvláštní, ale rychle si zvyknete. Je to jako nová plomba, která přesně neodpovídá předchozímu tvaru zubu. Je to chvíli podivné, ale do dvou dnů si zvyknete. To je základ k udržení krásného úsměvu. Následující věc je nošení rovnátek na noc. Pro mne je to jako návrat do dětství, kdy jsem nosila vyndavací rovnátka. Spodní mám již rok a půl a jsou ve stylu plastové dlahy (jako nosí boxeři na zápas) a horní tedy půl roku a je to klasické vyndavací rovnátko s plastovým barevným středem na patro a drátky kolem. Spodní již nosím jen jednou za dva dny, horní stále každou noc. Mluví se s tím víceméně skoro normálně (ani zdaleka to nepřipomíná šišlání jako s nákusnou destičkou). Musím ale upřímně přiznat, že když mám oboje, nemůžu udržet pusu zavřenou. Probouzím se s uslintaným polštářem, jako bych snad měla psa :D Nechutné, omlouvám se všem za příliš názorné vysvětlení. Hlavně sobě. Je to tedy návrat do dětství se vším všudy.
Udržení krásného úsměvu tedy pokračuje i po sundání fixních rovnátek. Jako dospělá určitě oceňuji výhody srovnaných zubů- snazší čištění zubů a mezizubních prostor a hlavně samozřejmě estetické kvality. Navíc mám ten dojem, že nyní potkávám spoustu starších lidí s rovnátky- slečny na recepcích velkých společností, kravaťáky v hromadné dopravě... Skoro je mi líto, že už je nemám a nemůžu si s nimi o tom pokecat. Hrozně si u těch lidí pak vážím toho chvilkového sebezapření s ohledem na budoucí prospěch :)
Konec filosofování. Užívejte si rovnátka, dokud je máte, a oslavujte, když už je nemáte!
Vaše E_liška
Gratuluji k vysledku! Take dekuji za blog, prolitla jsem nadsene vetsinu prispevku, jsou psany velmi prijemnym stylem. Ja mam tez rovnatka - ve svych 34 letech, momentalne 2 mesice a nosim je jiz podruhe v zivote. V puberte mi udelali jen horni celist, ackoliv spodni si to tez zaslouzila. Tak jsem se rozhodla az ted v dospelem veku absolvovat to jeste jednou a tentokrat se to jiz dela poradne na obou celistech. Neni to zadna slast, ale resume je jasne, za vysledek to stoji! Preji vsem hodne trpelivosti a skvely vysledek.
OdpovědětVymazatDěkuji mnohokrát :) a blahopřeju k odvaze do toho jít. Vždycky si ráda přečtu další příběhy, je fajn vědět, že v tom není člověk sám. Přeju hodně zdaru a ať to máš rychle za sebou ;)
Vymazat